Co je cílem těchto stránek?

Ambicí těchto stránek je vyvolat veřejnou diskuzi k tomuto médii zatím spíše opomíjenému problému. Jedině silný tlak veřejnosti je schopen přimět naše politiky, aby navzdory lobby reklamního průmyslu reklamu kolem silnic a dálnic zakázali. To, že veřejné protesty a petice mohou být – obzvláště v předvolebním období – účinné, ukázalo například nedávné schválení novely loterijního zákona či zamítnutí návrhu na omezení provozu pražského metra.

Jak můžu tuto iniciativu podpořit?

Viz sekce Podpořte nás.

Jaká je současná právní úprava?

Zákon o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) definuje v paragrafu 30 tzv. silniční ochranná pásma. Šířka ochranného pásma je 250 m pro dálnice a rychlostní silnice, 50 metrů pro silnice I. třídy a 15 metrů pro silnice II. a III. třídy (vzdálenost se počítá od osy vozovky, u víceproudých komunikací od osy pravého jízdního pruhu). Ochranná pásma se nevztahují na souvisle zastavěná území.

V paragrafu 31 se pak říká: "V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování reklamních zařízení za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být zaměněna s dopravními značkami nebo se světelnými signály nebo se zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními nebo nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích."

Ke zřízení reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu je tak potřeba získat:

Umísťování reklamních zařízení kolem silnic se dotýká i § 78 odst. 6 Zákona o silničním provozu (361/2000 Sb.): "V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci je zakázáno umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou, světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost, rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím bezpečnost provozu na pozemních komunikacích."

Výčet paragrafů, které reklamu podél komunikací v české legislativě upravují, najdete v našem článku.

Jaká je praxe na našich silnicích?

Situace je dnes kritická zejména v Praze, kde za posledních pár let přibyly díky zcela nepochopitelné benevolenci odpovědných úřadu stovky nových, především velkoformátových billboardů. Například v ulici K Barrandovu, v rizikovém klesání k Barrandovskému mostu, nestál před 3 lety ani jeden billboard, dnes jsou tam hned čtyři. Koncem dubna 2010, cca měsíc před parlamentními volbami, zaplavila pražské ulice další vlna nových nosičů, tzv. Rolling Boardů (např. v Nádražní ulici u Smíchovského nádraží). Na ještě ne zcela nainstalovaných nosičích ihned běžela předvolební kampaň. Radnice Prahy 3 zase krátce před komunálními volbami 2010 povolila výstavbu 3 obřích billboardů společnosti Media Channel.

Na mimoměstských úsecích dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy je stav o něco lepší – ministerstvo dopravy podle vyjádření svého mluvčího Karla Hanzelky již žádné výjimky na umístění reklamních poutačů neposkytuje a ani dobíhající smlouvy neprodlužuje. Navzdory těmto prohlášením se nicméně i zde nové reklamy neustále objevují (například nedávný případ z R35 mezi Turnovem a Libercem).

Kolik peněz získává stát z pronájmu pozemků na billboardy?

Nezisková organizace Acta Non Verba má k dispozici nájemní smlouvy mezi ŘSD a majiteli billboardů. Vyplývá z nich, že průměrný roční příjem ŘSD z jednoho billboardu je přibližně 20 tisíc Kč (oproti cca 220 tisíci Kč, které za billboard ročně inkasují reklamní agentury). Celkový roční příjem státu ze 485 billboardů, které tyto smlouvy upravují, je tedy kolem 10 milionů Kč.

Jak je to s billboardy v zahraničí?

Úplný zákaz reklam mimo obce a města platí v Německu, Španělsku nebo Finsku. Ve Francii se nesmějí reklamní plochy stavět podél dálnic. V Rakousku nebo v Řecku zase nemohou být billboardy blíže než 100 metrů od kraje, respektive 150 metrů od středu vozovky. Vždy ale za předpokladu, že neohrozí bezpečnost provozu. Reklamy podél dálnic se neumisťují ani v Belgii nebo v Lucembursku a třeba v Nizozemsku se podél silnic povolují pouze reklamy s dopravně-bezpečnostní tématikou. (Nymburk.info, 6. listopadu 2007)

O tom, jak propracovaná je regulace venkovní reklamy ve Spojeném království, svědčí tento manuál, vydaný britským Ministerstvem pro místní samosprávu.

Stali jste se obětí dopravní nehody zapříčiněné billboardem?

Obecně prospěšná společnost Acta non verba se zadarmo ujme vašeho případu a připraví žalobu o náhradu škody. Také vyzve příslušný úřad k odstranění konkrétního nebezpečného billboardu.

Co je to světelný smog?

Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice obecně nepatří k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách můžou být významným místním problémem. Více viz Světelný smog.

Kde se můžu dozvědět více?

Aktuální informace, diskuzi a řadu dalších odkazů najdete na Facebookové stránce Nechceme billboardy u dálnic a silnic.